Vánoce (Joulu)

Vánoce se v současné době ve Finsku, jako všude jinde na světě, slaví komerčně. Vánoční stromeček, svíčky, Joulu Pukki, dárky a vánoční jídla to všechno patří k obrazu Vánoc. Vánoční čas je ve Finsku tmavý a studený, snad právě proto se všude rozsvěcují svíčky:-)

Když začíná advent, většina finských rodin zdobí dveře svých domovů ozdobnými věnci, které sundávají až na Tři krále v předvečer. Tyto ozdoby jsou obvykle slaměné. Vánoční stromeček zdobí většinou děti a to až na Štědrý den. Na špičce stromku bývá velká hvězda, na větvích jsou sladkosti, hvězdičky, figurky skřítků a jablka (vztahují se k Adamovi a Evě). Při zdobení vánočního stromečku se podává vánoční glögi.

Nejvýznamnějším adventním dnem v zemi tisíců jezer je čtyřiadvacátý prosinec. Oslavy naplno propukají v poledne, kdy je podle dávné tradice (pochází z počátku 13. století) v nejstarším městě Turku slavnostně vyhlášen Vánoční mír. Slavnost je živě vysílána do mnoha zemí světa (do ČR bohužel ne).

Na Štědrý den ráno se snídá rýžový nákyp s cukrem, skořicí a studeným mlékem. V nákypu je zapečená mandle. Věří se, že kdo mandli najde, půjde další rok k oltáři. Potom se zdobí stromeček, chystá se slavnostní jídlo. V podvečer se chodí na hřbitov zapálit svíčky na hrobech svých příbuzných a přátel. Moře svíček pod temnou oblohou a bílým sněhem tvoří nezapomenutelný pohled. Po návštěvě hřbitova se hrají hry, zpívají koledy (Finové milují zpívání koled) a najde se čas i na saunování. Pak už je čas na večeři. Jako předkrm se obvykle jí losos nebo sled´. Následuje rosolli (zeleninový salát s řepou, mrkví, bramborami a nakládanými okurkami), pak vánoční šunka a mrkev s tuřínem. Jako dezert se podává švestková polévka (kiisseli) a perník. Pak už přichází nejočekávanější chvíle večera - příchod Joulu Pukki. Ten ve Finsku roznáší dětem dárky. Bydlí na Korvatunturi v Laponsku, ale dílnu má v Rovaniemi. Jeho pomocníci - vánoční skřítkové - se starají o vánoční dárky a přípravy. S Joulu Pukki přijíždí v sobím spřežení pidimužíci, kteří odnáší zlobivé děti do ledového království.

První svátek vánoční - Boží hod - je ve znamení klidu a odpočinku. Chodí se do kostela, čtou se knihy a na odpolední kávu přicházejí příbuzní a přátelé. Také se jí vánoční cukroví - vánoční bochánky (pullat), vánoční koláčky (torttu) a perníčky (piparkakut).

Na druhý svátek vánoční - svatý Štěpán - se také navštěvují příbuzní a přátelé a pokud to počasí dovolí, tak se jezdí na saních nebo na koních. Ve Finsku je svatý Štěpán patronem koní a jezdců.

Finové jsou o Vánocích laskaví ke zvířatům. Krmí své domácí mazlíčky dobrůtkami, lesním zvířatům také vždycky donesou něco na zub a nezapomínají ani na ptactvo. Na dvorech, zahradách i balkonech jsou snopy ovsa, což ptáci s radostí uvítají, protože v zimě je shánění potravy velmi obtížné.

Vánoční období končí po Novém roce. Mnoho rodin si nechává vánoční pohlednice. Finské poštovní služby doručí každým rokem kolem 50 milionů pohlednic.

Názvy svátků:

JOULUAATTO - Štědrý den

JOULUPÄIVÄ - Boží hod vánoční

TAPANINPÄIVÄ - Svatý Štěpán

Veselé Vánoce a Št´astný nový rok řekne: Hyvää Jouluä ja Onnellista uutta vuotta. Ä se čte jako hodně otevřené E, když jsou dvě samohlásky vedle sebe tak se čtou dlouze (uu = ú) a dvě souhlásky vedle sebe se čtou taky dlouze (to je pro nerodilé mluvčí značný problém), obvykle se ve výslovnosti udělá kratičká pauza jinak se to čte tak jak je to napsaný